Ve světě IT a konkrétně v oblasti vývoje se full-stack v poslední době skloňuje ve všech pádech. Na tento pojem narazíš na každém kroku. Je i tématem číslo jedna mezi HRisty, kteří jsou zodpovědní za nábor developerů. To se odráží také na obsahu nejrůznějších platforem a serverů s nabídkami práce. Otevřených pozic je tam tolik, že už to řeší celá IT komunita.
Myslíš-li to s programováním vážně, dobře zvaž, který kurz/intenzivní bootcamp bude pro tebe ten pravý. Vyplatí se ti, když nabídky předem důkladně porovnáš. Zaměř se na to, jestli organizátor poskytuje podporu a jaké budou tvé šance po dokončení kurzu na trhu práce. V tomto druhém článku ti prozradíme, jakými dalšími kritérii by ses měl/a při výběru programovacího bootcampu řídit. Budeš-li se jich držet, tak se do IT dostaneš!
Pokud se chceš naučit kódovat, máš na výběr z mnoha kurzů a intenzivních bootcampů. I když na první pohled mohou vypadat stejně, při bližším zkoumání obvykle zjistíš, že se v mnohém liší. Díky naší dvoudílné sérii článků se při výběru nespleteš. Dozvíš se, na co se máš při posuzování zaměřit, abys pro sebe vybral/a ten nejlepší kurz. Pro začátek se zaměř na základní parametry!
Už dnes se programátoři bez empatie a dobré komunikace neobejdou. Důraz na ně kladou i zaměstnavatelé. Měkké dovednosti jsou pro ně mnohdy důležitější než ty technické. Co musí vývojáři zvládnout a jak si mohou tyto schopnosti zlepšit? Jak ovlivní pracovní trh nástup technologií typu ChatGPT a nakolik se změní požadavky firem? Tyto i mnohé další otázky jsme položili Ivaně, organizační psycholožce z bootcampu Green Fox Academy.
Umělá inteligence se skloňuje ve všech pádech. Řeší ji odborníci, média i firmy, které nechtějí zůstat pozadu. Manažeři přemýšlejí, jak z ní vytěží maximum a stále častěji po svých zaměstnancích chtějí, aby se ji naučili používat. V čem ti AI může pomoct a proč bys měl/a právě teď začít přemýšlet o rekvalifikaci na programátora/ku? To ti prozradíme v tomto článku!
Máš peníze na účtu a sleduješ, jak je požírá inflace? Případně přemýšlíš nad tím, jak si zajistit budoucnost? Pak věz, že nejlepší investice je do vzdělání. V IT bootcampu z tebe udělají programátora/ku a naučí tě naplno využívat inteligenci tvou i tu umělou. Po jeho absolvování snadno najdeš uplatnění v nejlukrativnějším oboru současnosti! Pořád váháš? Tady máš další důvody, proč bys měl/a podat přihlášku ještě dnes!
Jak si vedou absolventi kurzu Junior programátora v praxi? To ukázal nejnovější průzkum. V IT se neztratili. Třetina z nich má mediorní či seniorní pozici. 64 % z nich vydělává nad 50 tisíc korun měsíčně a dvě procenta berou dokonce přes 110 tisíc! Zeptali jsme se jich, co je vedlo ke změně kariéry, v jakých oborech dříve působili i jak jsou na tom dnes.
V poslední době hned několik renomovaných institucí zkoumalo, jak umělá inteligence změní trh práce. Podle americké investiční banky Goldman Sachs připraví o práci na 300 milionů lidí po celém světě. Na druhou stranu jsou i profese, kterých bude potřeba mnohem víc. Německý ekonomický institut uvádí, že do roku 2026 se zvýší poptávka po programátorech o 50 %! Máš se bát o místo, nebo můžeš zůstat v klidu? To se hned dozvíš!
Umělá inteligence programátory o práci nepřipraví! „Přinese nové příležitosti,“ tvrdí Lukáš, který pracuje jako software developer ve společnosti Mibcon a zároveň působí jako mentor v bootcampu Green Fox Academy. „Náplň práce programátorů bude díky ní vypadat jinak. AI převezme úkoly, které nikdo nechce dělat,“ prohlašuje.
Technologické novinky často vyvolávají silné emoce. Jednou z nich je i ChatGPT, který se v posledních měsících dostal do povědomí nejen odborné, ale i široké veřejnosti. Někteří lidé si myslí, že tento chatbot založený na umělé inteligenci bude znamenat konec programátorů. Další v něm vidí obrovskou příležitost. Kdo má pravdu? Stane se ChatGPT skutečně vývojářem a jak už nyní mění práci software developerů? Čtěte dál a dozvíte se to!
„Jsem jazykový model umělé inteligence a nikoho o práci nepřipravím. Mým úkolem je generovat odpovědi na dotazy uživatelů, kterým pomáhám zefektivnit jejich práci,“ odpovídá na otázku samotný ChatGPT. Počet jeho uživatelů během několika málo měsíců přesáhl 100 milionů. Obrovská popularita řešení společnosti OpenAI není dílem náhody. ChatGPT je jedním z největších a nejpropracovanějších jazykových modelů umělé inteligence, který je v současnosti na trhu. Nad tím, jak změní svět IT a ovlivní práci vývojářů, se zamýšlí Lukáš Vykydal, Lead mentor z bootcampu Green Fox Academy.
Položte tuhle otázku developerům a zvednete je ze židle. Nic jiného totiž v současnosti nebudí takové vášně a diskuze. Možnosti umělé inteligence každým rokem exponenciálně rostou. Chytré stroje brzy nahradí nejednoho zaměstnance. Jenže až donedávna samotné vývojáře nenapadlo, že by i oni mohli být v ohrožení. Opravdu na ně jednou dojde? Nebo má AI limity, kvůli kterým nepřekročí svůj stín?
Přes 500 zaměstnavatelů a více jak 900 zaměstnanců napříč obory vyzpovídala společnost Hays, která se věnuje náboru. Odpovědi ukázaly zajímavé trendy. Dobrou zprávou je, že 56 % podniků bude letos přijímat nové lidi! Mzdy pak plánuje zvýšit 69 % zaměstnavatelů. Ovšem ani to firmám nemusí stačit v případě ajťáků. Ti totiž průměrně najednou řeší pět až šest nabídek.
Ačkoliv se DevOps v poslední době skloňuje ve všech pádech, jen málokdo přesně ví, co se za tímto pojmem ve skutečnosti skrývá. Jasno ale mají přední analytické firmy, které mu předpovídají zářnou budoucnost. Podle nich trh DevOps dosáhne za čtyři roky 15 miliard dolarů. Přitom ještě v roce 2018 šlo o „pouhé“ 3,42 miliardy. S aktuálním boomem tohoto přístupu k vývoji softwaru souvisí i prudký nárůst poptávky po odbornících.
Tři slovní spojení, která se v poslední době skloňují snad ve všech pádech. Ovšem rozlišit, kde jedno končí a druhé začíná, není vždy zcela snadné. Pochopení jejich významu nepomáhají ani samotní odborníci a softwarové firmy. První v nich vidí protiklady, druzí je zase dávají vedle sebe a považují je za synonyma. Je proto na čase v tomto „hokeji“ udělat trochu pořádek a vytyčit pomyslné mantinely!
Podle odhadů poroste trh s low code vývojovými platformami o 31,3 % ročně, a to až do roku 2030. V tu chvíli dosáhne podle společnosti P&S Intelligence hodnoty téměř 191 miliard dolarů. Tento boom s sebou nese obrovskou poptávku po low code vývojářích a zásadně tak mění trh práce. O tomto fenoménu a příležitostech, jež nabízí, diskutovali odborníci a zde jsou jejich nejzásadnější postřehy.
Aktuálně je v Česku 210 tisíc ajťáků. Ti představují pouhá čtyři procenta ze všech pracujících. Ovšem to by se mělo v nejbližších letech radikálně změnit. Odborníci odhadují, že do pár let jich bude desetkrát tolik. Číslo raketově vzroste díky tomu, že se z lidí pracujících s počítači stanou „programátoři“ využívající low code či no code nástroje. Právě oni by podle Gartneru měli jednou vyvíjet až 80 % softwaru.
Jak roste trh low-code, tak se množí i fámy, které se s ním spojují. Mnozí tomuto fenoménu vůbec nerozumějí, a proto snadno uvěří nesmyslům. Tady je pět těch největších omylů a mýtů, které se ve spojitosti s low-code objevují. Zjistěte, kde se vzaly a co za nimi stojí!
Na trhu práce je o „ajťáky“ rvačka. Jenže vysokoškolské ročníky tomu úplně neodpovídají. Ač se zájem o studium IT oborů za posledních 20 let zdvojnásobil a počet studentů stabilně roste, absolventů nepřibývá. Každý pátý student VŠ nedokončí vůbec a 72 % se spokojí „jen“ s bakalářským titulem. Tady jsou nejčastější důvody, proč stoupá úmrtnost na univerzitách.
Nikde jinde vám nedají tolik a tak rychle. I jako začátečník, tedy úplný junior, v oboru dostanete průměrně 47 tisíc korun hrubého měsíčně. Za dva až tři roky na pásce budete mít o třicet víc a po pěti letech budete minimálně 100 tisíc. Budete-li opravdu dobří, pak vám firmy ochotně dají i čtvrt milionu!
Preferujete-li mužský kolektiv, pak se budete mezi ajťáky cítit jako doma. Na devět pánů tam připadá jedna žena. Ovšem poměr se může brzy změnit. Univerzity i bootcampy hlásí nárůst studentek a v některých třídách už jich je rovná čtvrtina. Může za to nejen perspektivní budoucnost oboru, akce organizátorů rekvalifikací, ale i zájem zaměstnavatelů. „Naším cílem je, aby byl u nás poměr žen a mužů do roku 2025 vyrovnaný,“ říká Šárka ze společnosti Accenture.
Leccos! Aktuálně třetí nejpopulárnější programovací jazyk světa se využívá zejména k tvorbě mobilních aplikací a serverových backendů. Javu využívají velké nadnárodní korporáty, střední podniky, ale i malé firmy. Pokud si zvolíte právě tento jazyk, rozhodně neprohloupíte. Uplatnění budete mít široké a práce se pro vás vždycky najde.
Software development je náročná a hlavně velmi specifická disciplína. Není jen o psaní kódu a vytváření aplikací. Pokud chcete v oboru uspět, musíte toho umět mnohem víc. Pouhý diplom a certifikát vám stačit nebudou. Měli byste zvládat práci v týmu, dobře zformulovat zadání a hodit se vám budou i základy projektového řízení.
Uplynulý rok jasně ukázal, která práce je nad zlato. V TOP pětce si mohli mnout ruce zejména krizoví manažeři a IT specialisté. První, jejichž služeb letos využil nejeden podnik, se radovali z měsíčního výdělku 200 tisíc. Ti druzí, kterých je ale o poznání více, si měsíčně přišli na 60 až 150 tisíc korun. Ovšem jsou to právě ajťáci, jimž se během pěti let nástupní plat téměř zdvojnásobil a pandemie poptávku po nich ještě zvýšila.
Žádné jiné odvětví neprochází takovou evolucí jako IT. Využití programování exponenciálně roste napříč obory. S tím se rodí i stále další a další programovací jazyky. „Je jich hrozné kvantum,“ připouští Esy, senior mentor Green Fox Academy a doplňuje: „Pořád se však na špici drží Java a C#.“
Pátý nejpoužívanější programovací jazyk na světě má své zaryté příznivce a v současnosti zažívá boom. Oblíbily si ho velké korporace, které si v něm nechávají tvořit svá business řešení i menší firmy. Pokud se chcete dostat na výsluní mezi programátory a dělat na zajímavých věcech, pak je rozhodně C sharp tou správnou volbou. Na trhu práce je poptávka po software developerech ovládající C# stejně vysoká jako po „javistech“.
Jde o nejpoužívanější programovací jazyk na světě. Vývoj v backendu se až na výjimky dělá právě v ní. „Aplikace v Javě lze spustit téměř všude. Jsou multiplatformní a přenositelné,“ vyjmenovává výhody tohoto programovacího jazyka David, Java developer. V dnešní době stačí mít na LinkedInu uvedeno, že ji ovládáte, a firmy vás během několika hodin doslova zasypou nabídkami práce.
Pandemie nepostihuje jen lidi, ale těžce zasáhla i ekonomiku. Ztráty firem narůstají každý den a mnohé z nich už propouští. Podle odborů přijde o místo 400 až 450 tisíc lidí. Kromě nich na úřady práce zamíří i dalších zhruba 100 tisíc živnostníků. Nejohroženějšími obory jsou cestovní ruch, služby, obchod a výroba. Naopak o práci se nemusejí bát ajťáci. Je jich takový nedostatek, že ani recese či krize způsobená koronavirem se jich nedotkne. Proto, pokud uvažujete o změně oboru, je IT dobrou volbou.
Více jak polovina zaměstnanců u nás není spokojena v práci. Lidem chybí uznání šéfa, jsou přepracovaní a často zažívají ponižování. Výjimkou není ani šikana, kterou si prochází dokonce pětina pracujících. Také máte negativní pocity, jen co ráno otevřete oči a představíte si, co vás dnes v práci čeká? Pak začněte přemýšlet o změně místa, či profese! Jsou totiž obory, kde si vás budou hýčkat.
Předpovědi expertů se začínají naplňovat. Nasazování robotů do výroby začalo a bude masivně pokračovat v dalších letech. Výsledkem bude podle prognóz ekonomů z Oxfordu celosvětově 20 milionů nezaměstnaných, a to už v roce 2030. Nejpostiženější budou regiony s nekvalifikovanou pracovní sílou. Lidé by tedy již nyní měli myslet na svou budoucnost.
Podle mnohých odborníků se v budoucnosti bez základů kódování v práci neobejdeme. Jak bude postupovat digitalizace a automatizace, jednodušší úkoly převezmou roboti a na nás, lidech, bude je řídit. Tedy dávat jim úkoly a kontrolovat je. Jenže proč čekat na budoucnost, když programování je v kurzu už teď a poptávka po expertech raketově roste. Jak nejlépe proniknout do světa kódu a ovládnout jej, to je klíčová otázka. Už to není – být či nebýt programátorem, ale jak se jím stát!
Zatímco na sociálních sítích se snažíme obrázek našeho života zabarvit dorůžova, všemožným dotazníkovým průzkumům se nejradši vyhýbáme, nebo prozradíme jen to, co nám nijak v očích tazatele neublíží. Marketingoví odborníci už dlouho vědí, že nejlepší představu o našich tajných přáních, potřebách, ale i rozpoložení, dokážou poskytnout data z internetových vyhledávačů.
Přestože Češi v tomhle zůstávají oproti jiným západním kulturám poměrně konzervativní, stěhování se za prací už dnes pro mnoho jedinců ani rodin nepředstavuje větší problém. Není ani překvapením, že nejvíc studijních a pracovních příležitostí pro budoucí programátory nabízí naše dvě největší města. Které ale nabízí lepší podmínky pro kariéru i pro život?
Ve firemní hierarchii má označení „senior“ význam někoho zkušenějšího a většinou i výše postaveného, ve světě IT pak nejčastěji schopného programátora s několikaletou praxí a také vyšším ohodnocením. A vůbec tady nejde o věk. Tušíte, za jak dlouho se z juniora stane senior programátor?
Říká se, že zrak je ten nejcennější smyl, který máme, a těžko o tom pochybovat. O to víc bychom ale měli myslet nad jeho ochranou. Moderní monitory nebo obrazovky notebooků ho přímo nepoškozují, přesto pálením očí nebo rozostřeným viděním trpí většina z nás. A můžeme si za to sami!
Minimálně jednou v životě si tím prošel každý. Být někde nováček a muset se učit, není často záviděníhodná pozice. Na všechno se ptá, dělá chyby a čeká na pomoc, která mnohdy nepřichází. Překvapivě nejčastějšími důvody, proč junior neuspěje, nejsou chybějící znalosti či dovednosti, ale nové prostředí, kolegové a malá motivace. Co tedy změnit, aby to vyšlo a byli všichni spokojení?
Mnozí personalisté si zoufají, zkouší leccos a skoro nic nefunguje. Každá čtvrtá společnost v Česku bojuje s potížemi obsadit volné místo ve svém IT oddělení. Aktuálně by bylo potřeba více jak 20 tisíc „ajťáků“, kteří na trhu práce chybí. Lépe na tom nejsou ani v zahraničí. V celé EU dnes schází přes 700 tisíc specialistů na výpočetní techniku.
Až vás někdo osloví s nabídkou pracovat jako hacker, měli byste být na pozoru. Ne proto, že by se jednalo o nějakou ilegální činnost, ale protože to bude znamenat uznání vašich schopností. Na hackera bývá nahlíženo jako na osobu, která svou činností škodí druhým. Opak je však pravdou.
Je to Java, PHP, Visual Basic, Python nebo C? Zeptejte se programátorů a rozpoutáte vášnivou a téměř nekonečnou diskuzi. Ačkoliv je otázka jednoduchá, odpověď už tak snadná není. Každý programovací jazyk má svá specifika a hodí se pro jiný účel. Pokud byste se však chtěli dozvědět, který je v současnosti ten „nejpopulárnější“, tak to ukazuje např. TIOBE Index.
Není to člověk z jiné planety, kolem kterého musíte chodit po špičkách ve vzdálenosti několika desítek metrů, ani se ho nemusíte bát zeptat, jak se má a na čem právě pracuje. Existují ale určitá pravidla, která je lepší dodržovat, abyste si pojistili jeho klidný, vytrvalý a soustředěný výkon.