Praha vs Brno aneb města IT zaslíbená
Přestože Češi v tomhle zůstávají oproti jiným západním kulturám poměrně konzervativní, stěhování se za prací už dnes pro mnoho jedinců ani rodin nepředstavuje větší problém. Není ani překvapením, že nejvíc studijních a pracovních příležitostí pro budoucí programátory nabízí naše dvě největší města. Které ale nabízí lepší podmínky pro kariéru i pro život?
Těch vtipů o nadutých Pražácích kolují v moravské metropoli desítky, stejně tak jako žádný Pražák si neodpustí rýpnout do aktuálně „zpovykaných“ Brňáků. A pak je tu obrovská část lidí, která sem přijela za prací nebo studiem, a je jim to tak nějak jedno. Vzájemné popichování ale vede k přirozené soutěživosti, ať už mezi samotnými firmami nebo místními institucemi a školami, které se do své náruče snaží přilákat co nejvíce schopných mozků.
Praha je stále největší
Vzhledem k historickým souvislostem, velikosti, poloze, statutu hlavního města i pozice v rámci Evropy, zůstane Praha u nás tím středobodem Česka, ať už se to někomu líbí, nebo ne. Poskytuje studium na největším počtu škol, největší nabídku rekvalifikačních kurzů i nejvíce pracovních příležitostí v oboru. Může za to největší uskupení státních institucí i podniků, které přirozeně stimulují poptávku po schopných „ajťácích“. Sídlí zde řada českých i zahraničních firem, namátkou Avast, česká pobočka Google, své vývojáře tu zaměstnává Skype či aukční server eBay. Vzniká tu také největší množství technologických startupů.
O významu a důležitosti Prahy a Brna jako měst nakloněných inovacím dobře vypovídá počet registrovaných technologických startupů za uplynulých 6 let. Zatímco v progresivním Brně to je úctyhodných 190, samotná Praha jich eviduje na 750, ve zbytku republiky jich vzniklo pouze 150.
I v dnešním přetechnizovaném a „přesíťovaném“ světě hraje důležitou roli osobní kontakt a prestiž. A nebudeme si nic nalhávat, když se ve světě řekne Česko, odpoví vám čiperní Korejci stejně jako sebevědomí Američané nejčastěji: Ledecká, pivo, Praha. Dnes už mladí příliš neřeší, pokud chtějí udělat kariéru v oboru nebo patřit ke špičce, zda se přemístit za prací do Prahy. Prostě to udělají. Jednou z mála výjimek ale představuje právě obor IT. Brno se stalo s nadsázkou jakýmsi rychle rostoucím hubem sdružujícím ty nejlepší mozky nejen z jižní Moravy, kterému v poměru k velikosti města krom Prahy žádná jiná krajská metropole nemůže konkurovat.
Brněnská Sillicon Valley
Brno bylo ještě v 90. letech minulého století považováno za takové poklidné veletržní město převážně zemědělského regionu. Pak se postupně přeorientovalo na lehký průmysl, logistiku a služby. V roce 2011 se mu dostalo dokonce prestižní ocenění v soutěži Cities of the Future. Vyrostla zde velká administrativní centra a technologické parky. Své pobočky v Brně otevřely firmy jako IBM, Honeywell, Siemens, Alstom, Motorola, Red Hat nebo Oracle. Řada tuzemských firem tu má sídlo. V Brně se za velké podpory města začal rozvíjet také sektor vědy, výzkumu a školství. Mezi tyto aktivity patří například Jihomoravské inovační centrum nebo Technologický inkubátor VUT.
Studenti brněnské VUT patří společně s pražskou ČVUT a „matfyzem“ na Karlově univerzitě k nejžádanějším na trhu a také nejlépe placeným. Také mzdy v sektoru IT jsou v Brně vysoce nadprůměrné. V Praze je sice průměrná mzda zhruba o 10 000 Kč vyšší, ale vyvažují to vyšší ceny bydlení a vůbec životních nákladů obecně. Navíc mzdy na jižní Moravě rostou rychleji než například v hlavním městě nebo ve Středočeském kraji. Takže za pár let to může být docela pěkná IT remíza.
Praha a Brno k sobě mají blíž, než by se na první pohled mohlo zdát. Patří k našim technologickým mekkám a daří se jim lákat talentované a ambiciózní jedince. A nic na tom nezmění ani zatrolená „dé-jednička“ vedoucí přes nevyzpytatelnou Vysočinu.
Města nakloněná inovacím
Přirovnání Brna k Sillicon Valley bylo samozřejmě myšleno s nadsázkou, velikostí i významem. Známé křemíkové údolí táhnoucí se podél Sanfranciského zálivu v délce přes 100 km je uskupení více než padesátky města sídlí v nich takoví giganti jako Google, Facebook nebo Tesla. Ale nejlepší představu, jak jsme na tom ve srovnání s ostatním světem, vypovídá tzv. Innovation Cities Index.
Každoročně aktualizovaný žebříček zohledňuje přes 160 kritérií, mezi hlavní patří úspěšnost místa z hlediska investic, množství odborníků nebo prostoru. Ale do výpočtu zahrnuje i bohatost kulturního vyžití nebo množství zeleně. Aktuálně vede žebříček japonské Tokio, následované Londýnem a jakýmsi centrem Sillicon Valley – San Jose. A jak je na tom Praha a Brno? Podívejte se sami na aktuální žebříček a nebuďte příliš zklamaní. Doporučujeme použít klávesy CTRL+F nebo vyhledávací okénko. Hřát nás naopak může skutečnost, že z měst bývalé východní Evropy je na tom Praha zdaleka nejlépe, konkurovat ji v tomto ohledu může pouze Budapešť.
Přestože je u nás poptávka po IT odbornících opravdu vysoká, školství nestačí generovat nové odborníky. Důkazem je skutečnost, že absolventi prvního rekvalifikačního kurzu Green Fox Academy na junior programátora našli krátce po skončení čtyřměsíční výuky uplatnění na trhu práce – přečtěte si například příběh Honzy nebo Filipa.
ZS
