Poznej sílu Javy a pochopíš její popularitu

Její historie se začala psát v roce 1991, kdy James Gosling s týmem začal pracovat na Tajném projektu. Zprvu používali jazyk C++, ale brzy se ukázalo, že není tím správným. Proto se Gosling pustil do vývoje nového. Zprvu pod názvem Oak. Tento jazyk byl v roce 1995 přejmenován na Javu a její popularita začala stoupat. Už pět let nato se jednalo o třetí nejpoužívanější programovací jazyk na světě. V roce 2010 už byla na špici v TIOBE Indexu (index vyjádřující popularitu programovacích jazyků). Tam je i dnes. 

‍

Pět zásad Javy

Fenoménem se Java stala právě díky svým tvůrcům a zákonům, kterých se drželi při jejím vývoji. Pravidel bylo pět. Podle nich měl být nový jazyk jednoduchý, objektově orientovaný a povědomý. Zároveň měl být robustní a bezpečný. K dalším principům patřila nezávislost na architektuře a přenositelnost. Autoři mysleli i na její výkonnost. Poslední zásadou bylo, aby Java byla interpretovaná, vícevláknová a dynamická. 

‍

Předurčena k velkým věcem 

Uplatnění Java našla v backendu, kde je nejrozšířenějším jazykem, který se používá. „Postupně se rozjíždí ještě Kotlin a případně se používá Python,“ říká k aktuální situaci David, Java developer pracující pro společnost Azul Development, a zároveň vyzdvihuje hlavní výhody jazyku, ve kterém programuje nejvíce: „Aplikaci v Javě lze spustit téměř všude, je multiplatformní a přenositelná. Existuje nespočet frameworků, které ulehčují její vývoj.“

Java je skvělá v tom, že je jedno, zda v ní vytváříte jednoduché kalkulačky či náročnější věci. „Díky tomu, že se jedná o objektově orientovaný jazyk, tak lze aplikaci rozdělit na malé znovupoužitelné moduly. Z nich pak je možné vytvářet obrovské projekty, například bankovní portály, ale i neuronovou síť pro umělou inteligenci,“ vysvětluje David.

‍

Učení nikdy nekončí

Stejně rychle jak se vyvíjí programování, se rozvíjí i Java. „Pořád se lze učit něco nového. Baví mě, jak se neustále vyvíjí,“ říká David o svém prvním programovacím jazyku, který se naučil a u něhož také zůstal. Dělá v něm většinu svým projektů. Začátečníkům, kteří přemýšlejí, jaký mají zvolit první jazyk, pak dává na výběr: „Záleží na nich, jakou cestou se vydají, buď mohou zvolit jednodušší variantu, např. Python či Kotlin, nebo rovnou začít s Javou. Je sice složitější, ale pokud do ní dostatečně proniknou, neměli by pak mít problém se naučit jakýkoliv další jazyk.“  

‍

Čtyři měsíce intenzivní výuky pro začátek stačí

Naučit se Javu sice nějaký čas zabere, ale pod vedením zkušených mentorů postačí i čtyřměsíční intenzivní kurz Junior programátora, který pořádá Green Fox Academy, aby se zájemce do oboru dostal. To potvrzuje i případ Jaroslava Mičkeho, který kurz absolvoval a nyní pracuje po boku Davida. „Naše očekávání splnil na 100 %. Bylo nám jasné, že za čtyři měsíce z něj nebude plnohodnotný programátor, ale má velkou touhu se jím brzy stát a je velmi motivovaný se učit a zlepšovat. Každý den je u něho vidět velký pokrok,“ říká David. 

‍

Jaroslav, coby junior programátor, se učí krok za krokem ovládnout sílu Javy a má všechny předpoklady k tomu, aby se během pár let stal jejím mistrem. A jen pro zajímavost náborářům v dnešní době stačí i pouhá zmínka, kdy máte tento jazyk uvedený v dovednostech, a začnou vás doslova spamovat nabídkami zaměstnání. Poptávka po programátorech s Javou totiž exponenciálně roste a značně převyšuje nabídku. Proto se šance otevírá i skutečně motivovaným začátečníkům, kteří chtějí uspět. 

‍

Příběh absolventa Jaroslava Mičkeho:

‍Po úrazu se Jaroslav rozhodl splnit si dětský sen a stát se programátorem

‍

-AŠ-