Pandemie nepostihuje jen lidi, ale těžce zasáhla i ekonomiku. Ztráty firem narůstají každý den a mnohé z nich už propouští. Podle odborů přijde o místo 400 až 450 tisíc lidí. Kromě nich na úřady práce zamíří i dalších zhruba 100 tisíc živnostníků. Nejohroženějšími obory jsou cestovní ruch, služby, obchod a výroba. Naopak o práci se nemusejí bát ajťáci. Je jich takový nedostatek, že ani recese či krize způsobená koronavirem se jich nedotkne. Proto, pokud uvažujete o změně oboru, je IT dobrou volbou.
Uzavřené jsou restaurace, prodejny (vyjma několika vybraných) či hotely. Už stojí i automobilový průmysl, který byl ještě před pár dny tahounem české ekonomiky. Obchodníci si zoufají, jak a komu mají prodávat a nabízet zboží, když se všichni bojí budoucnosti. Dveře se v tuto chvíli netrhnou snad jen na úřadech práce, které čelí stejnému či možná ještě většímu náporu, než jaký zažily při krizi v letech 2008 a 2009.
Jediný obor, který je aktuálně v bezpečí, je IT. Ajťáci jsou totiž zvyklí pracovat online, takže jim výměna kanceláře za domov nevadí. Navíc právě příchodem koronaviru se oni stali jedinou nadějí mnoha firem, že přežijí a nezkrachují. Obyvatelstvo totiž zcela změnilo své dosavadní chování. Když nikam kromě práce, nákupu potravin a návštěvy lékaře nesmí, tráví většinu svého času na internetu. To představuje nápor nejen na online supermarkety či lékárny. Změnil se také zcela způsob komunikace. Osobní formu nahradily emaily, skype, sociální sítě, nejrůznější chaty a online konference. Navíc je potřeba vzít v úvahu další věc. Žádná firma, pokud na tom nebude opravdu hodně špatně, nepropustí svého IT odborníka. Nevystaví se totiž riziku, že pak za něho nesežene náhradu. Před nástupem koronaviru na trhu práce chybělo 30 tisíc odborníků na IT a chybět budou i po odeznění nemoci.
Dalším důvodem, proč jít do IT, je kromě vysoké poptávky po zaměstnancích také jistá budoucnost profese. Aktuální situace totiž jasně ukázala, jak potřebná je digitalizace a automatizace. Podniky, které jsou v ní úspěšnější, dokážou fungovat jen s minimem lidského kontaktu. A tímto směrem se postupně vydá většina firem. V nejbližší době budeme svědky rozšiřování samoobslužných pokladen, objednávkových automatů atd. Jak se tyto technologie budou rozmáhat, bude se zvyšovat i počet ajťáků, kteří je budou spravovat. V budoucnu se zkrátka bez znalosti programování neobejdete.
Ač jistota uplatnění a zářná budoucnost zní skvěle, přece jen je pro mnohé důležitým kritériem při výběru nové profese také její finanční ohodnocení. Také v tomto ohledu má IT co nabídnout. Průměrný plat je v oboru 56 800 Kč. I úplní začátečníci se mohou radovat z mnohem většího nástupního platu, než jaký je celorepublikový průměr. Na výplatnici budou mít nejméně o šest tisíc víc. Vývojáři se čtyř či pětiletou praxí si pak měsíčně přijdou průměrně na 95 tisíc a výjimkou nejsou ani platy šplhající se vysoko přes sto tisíc.
Jestliže se vám to zdá lákavé, pak neváhejte a pusťte se do učení. Jen pečlivě vybírejte, s čím a kde začnete. Protože jestli něco pandemie odhalila, pak je to především zastaralost klasického vzdělávacího systému, který měl obrovské potíže se s uzavřením učeben vyrovnat. Naopak bootcampy ji využily jako příležitost a flexibilně zcela přešly do online režimu. Připravily osnovy a spustily interaktivní výuku. Takže i vy se ze svého domova nyní můžete naučit programovat a rekvalifikovat se do IT, abyste měli před sebou jen samé dobré vyhlídky.
-AŠ-