Dělat domácí úkol ve škole a doma se učit novou látku? To na první pohled moc nedává smysl. Převrácená třída (výuka) je moderní učební metoda, při níž studenti doma proniknou do obsahu učiva nejčastěji formou videí a ve škole ho aplikují. Efektivita výuky se tak dá zvýšit až o desítky procent.
Zjednodušeně lze uvedený přístup popsat jako převrácení školních a mimoškolních aktivit i rolí mezi žákem a učitelem. Student místo tradičních domácích úkolů provozují tyto činnosti ve škole formou skupinového projektu, diskuze nebo praktických úkolů. Naopak běžné teoretické lekce a přednášky studenti sledují doma nejčastěji přes internet formou videí. Mění se přístup ke studentovi směrem k větší individualizaci – sám si může rozhodnout, co, kdy a jak rychle se bude učit.
Dnešní doba, kdy se mladá a střední generace pohybuje na síti a ve virtuálním prostředí jako ryba ve vodě, umožňuje aplikovat i PŘEVRATNÉ učební metody. Nebo rovnou PŘEVRÁCENÉ. Tradiční vyučování většinou začíná kontrolou domácího úkolu, následuje teoretická výuka a zbývající čas je věnován praktickým příkladům nebo cvičením. Tedy pokud se na ně dostane. V převrácenét řídě se probírají dotazy na video z předchozího dne a zbývající část výuky je věnována praktickým cvičením nebo nácvikům dovedností s přímou zpětnou vazbou od učitele. Přínosné jsou též diskuze k probíraným tématům, které přinášejí nový pohled na věc jak pro studenty, tak učitele.
To v žádném případě neznamená, že učitel hraje druhé housle. Jeho přítomnost jako průvodce a osobního trenéra je zásadní. Na osobnost učitele jsou dokonce kladeny mnohem vyšší požadavky, než když působí jen jakýsi pasivní „vykladatel“ látky a na žáky ve třídě používá stejné měřítko. Musí být schopen a hlavně ochoten poskytnout radu, naslouchat, znát, rozlišovat, vést a přizpůsobovat tempo výuky svým studentům. Musí se naučit vystupovat jako průvodce, který stojí na straně studenta, ne působit jako mudrc na jevišti, který všechno zná. Pokud se učitelé chtějí naučit metodu převrácené třídy, měli by se ji sami naučit právě metodou převrácené třídy. Díky tomu se dokážou mnohem lépe vžít do role studenta.
• větší podpora a individuální přístup od učitele
• lepší rozvíjení potenciálů a dovedností jednotlivce
• větší autonomie, ale i vlastní přijetí zodpovědnosti za dosažené výsledky
• orientace na řešení praktických problémů v učebně
• nutnost nastavení vnitřní motivace, která se přinese i do praxe
• vyšší interakce mezi studentem a učitelem i mezi studenty navzájem
• možnost zvolit si rychlost učení podle vlastních potřeb a schopností
• kvalitní a srozumitelný obsah učebních materiálů
• učební videa umožňují opakované přehrání určité sekce či pozastavení
• videa umístěná na internetu jsou kdykoliv k dispozici
• důraz na schopnosti, profesionalitu a přirozenou autoritu učitelů
O metodě tzv. Flipped Learningu se začalo ve vědeckých kruzích vážně mluvit již v devadesátých letech 20. století. Byl to ale americký učitel Salman Khan z bengálskými kořeny, který učinil v aplikaci této metody výrazný skok. V roce 2003 začal doučovat matematiku svého bratrance Nadiu přes internet pomocí Yahoo! 's Doodle a pro velký úspěch uvnitř rodiny přesunul své výukové programy na youtube. Jeho učební videozáznamy měly už v prvních letech sledovanost v řádu stovek miliónů, a tak se rozhodl založit organizaci Khan Academy, prostřednictvím které již publikoval několik tisíc bezplatných vzdělávacích videí.
V otázce úspěšnosti Flipped Learningu bylo provedeno několik studií, většinou šlo o srovnání dvou tříd, jedna používala klasické učební metody, druhá převrácenou výuku. Výzkumy prokázaly zvýšení efektivity při správné implementaci Flipped Learningu až o 30 %. Podle serveru ASCD.org uvedlo 67 % učitelů z 453 dotázaných, kteří se rozhodli „převrátit“ své třídy, výrazné vylepšení výsledků v testech a vyšší úspěšnost svých studentů v přijímacích řízeních. Nasnadě je tedy otázka, proč se tato metoda hromadně nezavádí na školách také v České republice. Odpověď je jednoduchá: není vhodná pro všechny. Vyžaduje technické a materiální vybavení na určité úrovni, změny v přístupu studentů i žáků a také určitou úroveň schopností a vlastní pozitivní motivaci k výuce napříč celou třídou. A to není málo.
Zkuste si představit, že budete přísným úředníkům ze školských úřadů a rodičům vysvětlovat, proč už děti nenosí domů úkoly a musí pořád sledovat nějaká videa, vždyť by se přece „všechno měli naučit ve škole“!? Tohle naštěstí jinde řešit nemusí. Mentoři Green Fox Academy jsou o praktických výhodách převrácené třídy přesvědčení, neboť ji s úspěchem již několik let aplikují při kurzech na junior programátora. Pokud by měli absolventi kurzů možnost volby mezi klasickou formou výuky a převrácenou třídou, hlasovalo 99 % z nich pro druhou variantu.
Pokud vám zajímá, v čem tkví kouzlo převrácené třídy, podívejte se na vtipné animační video zde.
ZS