Byt nebo auto? Na co se ještě rozhodně vyplatí šetřit?

Moderní technologie, robotika a umělá inteligence mají takový dopad na ekonomiku, že trh práce bude vyžadovat v budoucnu kromě našich dosavadních schopností i něco dalšího. Současní „odborníci“, kteří však z tohoto pohledu nedisponují žádnou přidanou hodnotou, budou postupně ve stále více oborech nahrazováni automaty. Velkou otázkou budoucnosti tedy je, v jakém poměru budou zachována nová pracovní místa pro lidi a kolik z nás nahradí roboti. K tomu, aby se člověk dostal do výhodnější pozice, je nutné myslet na soustavné celoživotní vzdělávání. Co to ale znamená v praxi? Kromě změny profese to může být rozvíjení určitých dovedností v současném oboru.

Odborníci soudí, že většinu činností, které vyžadují zpracování velkého množství dat, jako je lékařská diagnostika, marketing, obchodní analýza, financování nebo právní služby, budou dříve nebo později provádět roboti. Dopad automatizace v informatice má již dlouhodobě „nepříznivý“vliv na počet zaměstnanců v administrativě. Jednou z mála možností na pracovním trhu je pak přesun do sektoru služeb.  

Volkswagen, jedna z největších světových automobilek, hodlá propustit 53 000 zaměstnanců ve svých pobočkách po celém světě. Zároveň společnost najala v Německu 5 000 softwarových inženýrů pro vývoj elektromotorů. Odhodlání výrobců automobilů za podpory politiků potvrzuje i fakt, že v příštích několika letech bude v Maďarsku vybudována obří testovací dráha pro samořízená (autonomní) vozidla. Mimochodem v Budapešti už proběhly první testy těchto vozidel. Nové technologie jsou nám mnohdy mnohem blíž, než bychom si mysleli.

Z horníka těžařem kryptoměny

V Kentucky v USA aktuálně školí horníky na programátory, neboť se na trhu práce potýkají s problémem stárnoucí a nízko kvalifikované populace. Hospodářství přitom prochází nesmírným inovativním rozvojem. Ve zprávě Human Capital Trends (o vývoji lidského kapitálu) z roku 2017 dospěla společnost Deloitte k závěru, že umělá inteligence nevylučuje současnou existenci pracovních míst, ale vytváří jejich nové typy, které eliminují základní a časově náročné úkoly.

Tvůrci této studie vypozorovali, že se dnes zaměstnavatelé po celém světě čím dál méně zaměřují na nutnost vzdělání uchazečů v tradičním slova smyslu.  Předpokladem pro nově vytvořené pracovní místo už nemusí být univerzitní diplom, neboť potřebných schopností a praxi lze dosáhnout i jiným způsobem.

Obecně lze říci, že v procesu přijímání zaměstnanců hraje dnes mnohem důležitější roli kombinace charakteru, intelektu a schopností. Tato kritéria mnohdy poskytují lepší obrázek o potenciálu zaměstnance ve firmě než dosavadní vzdělání a praxe.

Když počítače porazí člověka

Vedle toho se pravděpodobně změní tradiční formy pracovního závazku. Kvůli přísné legislativě představuje pro mnoho firem zaměstnávání na klasický plný úvazek velkou zátěž. Běžnou praxí se tak stávají tzv. on-demand služby. To ve vyjednáváních se svými partnery poskytuje zaměstnavatelům velkou flexibilitu. Navíc se pak mohou soustředit na rozvíjení úrovně svých zaměstnanců, jako jsou tréninky, workshopy nebo rychlé kurzy. Studie společnosti Deloitte zdůrazňuje potřebu lidského kapitálu pro řešení největších výzev oblasti IT technologií. Od doby, kdy první počítačový systém Deep Blue porazil Garry Kasparova v šachu, víme, že počítače opravdu mohou v některých analytických aspektech porazit člověka.

Vypadá to, že celoživotní vzdělání se jeví jako nevyhnutelná schopnost pro přežití. Dobrovolné, informativní školení, často ve formě online kurzů pro širokou veřejnost, zvyšují zaměstnavatelnost širokých mas lidí. U nastupující generace zase hraje roli určitá závislost na moderních technologiích i schopnost si mnohem rychleji osvojit dovednosti v oboru kódování a programování.

Přichází personál budoucnosti

Kognitivní schopnosti, kritické myšlení, selský rozum, intelektuální zvídavost a společenská zodpovědnost představují jen pár vlastností na dlouhém seznamu požadavků kladených na zaměstnance, na které bude postupně kladen čím dál větší důraz. Kromě svých schopností bude „personál budoucnosti“ také charakterizovat schopnost a touha se stále zdokonalovat a učit. Vlastně nebude ani moc na výběr, jelikož stroje již dnes přejímají stále více rutinních činností. Lidé z masa a kostí budou muset rozvinout takové formy chování, kterých počítače nejsou schopny. Zatím to však vypadá, že na naši empatii, myšlení v kontextu, cit a sebereflexi jen tak nějaký stroj nevyzraje.

Článek byl zveřejněn v maďarské verzi časopisu Forbes v říjnu 2017 a můžete si ho přečíst v originální verzi zde.

‍