Pracovní trh čekají velké změny. Automatizace procesů a robotizace zažívají boom. Podle expertů z Univerzity v Oxfordu do čtyřiceti let zanikne přes 45 % současných profesí. Práci, kterou ještě dnes vykonávají lidé, převezmou v budoucnu roboti. Nenahraditelný bude jen ten, který bude ovládat „stroje“. Otázka tak už není – být či nebýt. Nýbrž budeš úkolovat stroje, nebo budeš nahrazen?
Již dnes můžeš sledovat změny, které se dějí. Samoobslužné pokladny, internetové bankovnictví, nákupy on-line a vozy s autonomním řízením. Ty poslední sice ještě na naše silnice nesmí, ale vyvíjí je a testují téměř všechny automobilky. Říkáš si, k čemu to vlastně je a kam to spěje? Na počátku bylo pohodlí člověka. Je přece mnohem příjemnější párkrát ťuknout do klávesnice, než stát frontu v bance a vyplňovat složenky nebo v obchodě hodiny v regálech hledat konkrétní výrobek a pak ještě čekat u pokladny. Vše vede k jedinému, a to nahrazení člověka v mnoha profesích.
První práce,kde budou lidé nahrazeni roboty, je ta, kde je největší míra automatických úkonů a stereotypního chování zaměstnance. Podle vědců z Oxfordu, kteří sestavili žebříček profesí a pravděpodobnost jejich převzetí roboty, jsou nejohroženější operátoři telemarketingu, pokladní, právní asistenti a sekretářky. U nich je pravděpodobnost přes 90 %. O mnoho lépe na tom nejsou ani taxikáři. Ti mají šanci na zachování práce jen pouhých 11 %.
Místa, kde již nyní nacházející roboti uplatnění, jsou ve výrobě, službách, prodeji,administrativě a také dopravě. Jejich využívání poroste a za deset let převezmou 10 % profesí, za 20 let už to bude více jak 20 % a za 40 let se budou pomalu blížit k polovině. Důvod je jednoduchý! Instalace robotů vyžaduje na počátku sice vyšší investice, ale pak je potřeba jen údržba. Člověk na rozdíl od toho má nárok na mzdu, dovolenou a kdykoliv se může rozhodnout pro změnu a odchod z podniku. Ve výsledku a horizontu několika let vycházejí náklady na robota ve srovnání s člověkem lépe. Navíc mnohdy nemají firmy na výběr. V době nízké nezaměstnanosti nemohou sehnat pracovníky, mají volná místa a dlouhodobě se jim je nedaří obsadit, přitom vyrábět potřebují. Rozhodnutí o automatizaci výroby je tak nasnadě.
Na trhu práce za pár let přežije jen ten, kdo dokáže využít svoji kreativitu, sociální inteligenci, empatii a umí reagovat na nezvyklé a neočekávané situace. To jsou vlastnosti a dovednosti, které umělé inteligenci chybí a nedají se naučit. Proto budou i v budoucnu potřeba sociální pracovníci, terapeuti, lékaři či chůvy.
Ovšem skutečným vládcem trhu práce bude ten, kdo bude ovládat roboty. Dokáže je řídit a dávat jim příkazy. Naprogramuje je, aby zvládli práci, jež jim bude svěřena. Díky tomu budou mít programátoři a vývojáři budoucnost zajištěnou. Jistotu v jejich odvětví vidí i odborníci, dávají jim 99,997 % na zachování místa.To je nejvíce ze všech profesí. Za pár let půjde o velmi lukrativní povolání, i když to je mimochodem již dnes, a tito lidé budou pro firmy a nejen je, i pro celou lidskou společnost, nenahraditelní.
Otázka je tedy nasnadě. Naučíš se programovat a ovládneš budoucnost, nebo budeš se strachem sledovat, jak tvou práci přebírá technika?
AŠ