Člověk vs počítač: Překoná stroj lidský mozek?

Vypadá to, že desítky let trvající snaha o sestrojení superpočítače, který by několikanásobně překonal výkon lidského mozku, přináší poslední dobou své ovoce. Alespoň co se čísel týče. Američtí vědci se nedávno pokusili co nejpřesněji porovnat základní ukazatele jednoho z nejvýkonnějších superpočítačů na světě s lidským mozkem, kočičím mozkem a iPadem. Mimo jiné zjistili, že superpočítač má desetinásobnou kapacitu paměti a dokáže pracovat až čtyřikrát rychleji než lidský mozek. Na druhou stranu k tomu potřebuje téměř půl milionu krát více energie. Máme tedy krom spotřeby energie po boku počítačů ještě vůbec nějakou šanci uspět?

‍

Silné a slabé stránky počítačů

Počítače jsou ve srovnání s člověkem extrémně rychlé a přesné při řešení úkolů, které lze přeložit do algoritmů. Tedy tam, kde je možné problém předem rozklíčovat do jednotlivých kroků s přesně stanovenou posloupností. Jedná se především o matematické výpočty a opakované úkoly. Člověk zase vítězí v jiných oblastech, jako jsou jazykové schopnosti, kreativní myšlení nebo rozpoznávání vzoru. I když se například rozpoznávací úroveň počítačů společně s technologickým vývojem v oboru stále zlepšuje, lidský mozek pracuje v kontextech a dokáže identifikovat druhou osobu, i když má částečně zakrytý obličej nebo je jinak zamaskovaná.  

‍

Úžasný lidský mozek

Podle biologů má lidský mozek přibližně 90 miliard nervových buněk, které tvoří tzv. synapse, což je spojení dvou neuronů sloužící k předávání vzruchů. Společně tento propracovaný systém „cest“ umožňuje stovky bilionů různých kombinací. Pro lepší představu se pokusili tento systém vědci napodobit na reálných počítačích. Potřebovali téměř 83 000 procesorů běžících současně na jednom z nejvýkonnějších superpočítačů na světě. Napodobení jedné sekundy normální lidské aktivity přitom trvalo superpočítači neuvěřitelných 40 minut!

‍

Lidský mozek navíc pracuje s emocemi, pocity, fantazií, plánuje budoucnost a v režimu on-line „koordinuje provoz“ svého nosiče, tedy lidského těla. Aby mohl počítač naplno konkurovat schopnostem a možnostem lidského mozku, bude muset být vynalezen úplně jiný systém s naprosto odlišnou architekturou, který si v současné době dokážeme sotva představit. Podle jiných názorových proudů nebude problém vyvinout a vložit do počítače mozek podobný tomu lidského, neboť se stále jedná „jen“ o jakousi fyzikální hmotu. Problém je jinde. Zatím stále přesně nevíme, jak tato fyzikální hmota funguje.  

‍

Co dovolí programátor

Zjednodušeně se dá konstatovat, že zatímco člověk se v čase vyvíjí, dokáže se učit z chyb, improvizovat a nacházet nová řešení, současné počítače jsou pouze tak inteligentní jako osoba, která je používá. Mohou dělat jen to, k čemu je přednastavil programátor a pracovat jen s informace, které jim zadal. Nadneseně lze přirovnat programátora k takovému malému stvořiteli. Nicméně vraťme se k úvodní otázce.

‍

Zatímco při řešení určitých specifických úloh jsou počítače většinou výkonnější a přesnější než lidský mozek, člověk je obdařen mnohem širším spektrem schopností.

‍

Computer, Fujitsu

Kapacita paměti: 30 kvadrilionů bajtů

Procesní rychlost (mil.): 8,2 miliard operací/s

Energetická spotřeba (přepočet): 9,9 milionů wattů

‍

VS.

‍

Lidský mozek

Kapacita paměti: 3,5 kvadrilionů bajtů

Procesní rychlost (mil.): 2,2 miliard operací/s

Energetická spotřeba: 20 wattů

‍

VS.

‍

Kočičí mozek

Kapacita paměti: 98 bilionů bajtů

Procesní rychlost (mil.): 61 milionů operací/s

‍

VS.

‍

iPad 2

Kapacita paměti: 64 miliard bajtů

Procesní rychlost (mil.): 170 operací/s

Energetická spotřeba: 2,5 wattu

‍

ZS

‍